Velikonoce. Jak nepřibrat na váze a přitom si je užít?

Ježíš Kristus s pomlázkou? Ale kdeže. Ještě dávno předtím, než byl Ježíš zrazený, ukřižovaný na vrchu Golgoty, a poté vstal z mrtvých, naši pohanští předci slavili příchod jara s velkou parádou. Zaprvé, aby si to užili, zadruhé, aby rozjímali nad cykly života, a zatřetí, aby očistili svá těla a pomohli svému zdraví. S příchodem křesťanství staré zvyky přirozeně splynuly s novými a Velikonoce dostali svůj dnešní název, podle Velké noci – Ježíšova zmrtvýchvstání.

Naši předci věděli, co dělají, když se postili

Zhruba na přelomu února a března, kdy se příroda pomalu začíná probouzet spolu s prvními sněženkami, začíná Popeleční středou (46 dní před Velikonoční nedělí) jarní velikonoční půst. Ani v minulosti to nebylo žádné ukrutné dlouhé hladovění! Naši předci prostě jen vypustili z jídelníčku maso, ryby, mléko a mléčné produkty. Nebo spíše než úplně vypustili je omezili – maso jen 1× týdně v neděli. Snížení přísunu bílkovin skvěle očistí střeva, ulehčí jim s trávením a nastartuje metabolismus spolu s novým ročním cyklem.

Jarní očisty jsou skvěle načasované, protože mají na tělo největší efekt. V dnešní době, kdy je náš životní styl a stravování trochu odlišné, se vyplatí očistu pojmout třeba ještě trošku jinak: omezit maso a rafinované cukry, které se nikdy dřív v tak velké míře v našem jídelníčku neobjevovaly. Zkuste to, budete se cítit skvěle. A nemusíte se přitom vůbec trápit hlady!

To nejlepší z velikonočních tradic a kuchyně

Kromě půstu je s Velikonocemi spojeno naopak i několik tradičních receptů a stravovacích zvyků. Třeba Zelený čtvrtek, který letos vychází na 14. dubna, vybízí k tomu, abychom snědli cokoliv zeleného, což nám zajistí zdraví na celý rok. Vajíčka, nebo malované kraslice, mají pohanskou symboliku nového života. Velikonoční beránek zase připomíná obětování Ježíše Krista. Dřív se jednalo převážně o skutečné skopové maso, které se peklo při skončení půstu o Velikonočním pondělí. Ve formě pečený sladký beránek je převzatou symbolikou.

Které tradiční velikonoční dobroty jste ještě nezkusili? Výběr je hojný: jidáše, pučálka, mazanec ve tvaru bochníku, či nádivka poctivě plněná čerstvými výhonky kopřiv, medvědím česnekem a mladým špenátem. Navíc můžete vyzkoušet množství obměn, třeba slaného beránka se sekanou a vejcem, anebo při pečení vyměnit pšeničnou mouku za špaldovou.

Recept na (ne)tradiční velikonoční nádivku

Suroviny

• starší toustový chléb 250 g / Nebo chcete-li experimentovat zcela po staru, podle původních receptů se do nádivky nepřidávalo pečivo. Původně se jako základ nádivky vařila hustá kaše z mléka a krupice.
• uzený bůček a slanina (2:1) 400 g
• mladé kopřivy, špenát, medvědí česnek, pórek, petrželka, libeček nebo hráškové pyré 150 g
• menší cibule 1 ks
• máslo 160 g
• 6 ks vajec – oddělené bílky a žloutky
• valitní tučná smetana 400 ml
• sůl, pepř, špetka muškátového oříšku
• přidat můžete podle chuti také uzené maso či houby

Postup

1. Troubu rozehřejte na 180 °C. Zapékací mísu vymažte máslem.
2. Uzené nakrájejte na kostičky. Cibuli nakrájejte najemno a orestujte ji na troše másla a slaniny, dokud nezezlátne.
3. Máslo pokojové teploty šlehejte samotné asi 5 – 7 minut, dokud nenabyde na objemu a nezesvětlá. Poté postupně zašlehávejte žloutky a osolte.
4. Toustový chléb nakrájejte na kostičky a nasucho opražte na pánvi dokřupava. Přesypte je do mísy a zalijte smetanou. Přidejte vše zelené, muškátový oříšek, pepř, slaninu s cibulkou a promíchejte. Z bílků a špetky soli krátce vyšlehejte sníh.
5. Následně vše smíchejte a připravte do zapékací mísy. Pečte asi 50 minut. Měla by být křupavá navrchu a vláčná uvnitř.

Hlídejte na jaře svou váhu i tělesnou kondici